Abstract
cts (26 girls and 24 boys), at the age of 16.6±1.4, with the average weight of 57.9±9.2 kg and the height of 171.5±8,5 cm. Forty probands participated in a ten-day training camp at the altitude of 1,040 m a.s.l. The objective of the present paper is to verify the effect of a training camp on selected functional, biochemical parameters and level of their performance. The control group comprised ten runners, who underwent training in the altitude of 400 m a.s.l.. No significant changes of values incurred in members of the control group. At a intervention group, heart rate values significantly decreased by 4.05%. Long acclimatization is not necessary to be able to train at altitude 1000 m. After return VO 2max values significantly increased by 4.02%, pulse oxygen by 3.62% and relative work rate at the moment VO 2maxby3.15%.TheparameterofWingatetest was insignificantly increased by 1.31–3,27. The level of aerobic threshold significantly improved by 4.45%, anaerobic threshold significantly progressed by 3.98%. Blood parametres no significantly rose by 1.10–1.25%. Even though the values determined fail to accomplish the effect of a training at higher altitudes, the training described in the present paper might be a suitable alternative for endurance sportsmen, especially for young athletes. Training cannot fully substitute training at higher altitude, performance effect is self-evident. Keywords:training camp; moderate altitude; oxygen uptake; lactate; blood count SOUHRN Studie se zúčastnilo padesát probandů (26 dívek a 24 chlapců) ve věku 16,6±1,4 let, s průměrnou hmotností 57,9±9,2 kg a tělesnou výškou 171,5±8,5 cm. Čtyřicet probandů se zúčastnilo dese- tidenního tréninkového kempu v nadmořské výšce 1040 metrů nad mořem. Cílem bylo ověřit vliv kempu na jejich funkční, biochemické parametry a úroveň jejich trénovanosti. Deset probandů tvořilo kontrolní skupinu,
count SOUHRN Studie se zúčastnilo padesát probandů (26 dívek a 24 chlapců) ve věku 16,6±1,4 let, s průměrnou hmotností 57,9±9,2 kg a tělesnou výškou 171,5±8,5 cm. Čtyřicet probandů se zúčastnilo dese- tidenního tréninkového kempu v nadmořské výšce 1040 metrů nad mořem. Cílem bylo ověřit vliv kempu na jejich funkční, biochemické parametry a úroveň jejich trénovanosti. Deset probandů tvořilo kontrolní skupinu, která absolvovala trénink v místě bydliště v nadmořské výšce 400 m n. m. U nich nedošlo k významné změně žádných sledovaných hodnot. U intervenční skupiny došlo po kempu k vý- znamnému snížení hodnot srdeční frekvence o 4,05 %. Trénink v 1000 m n. m. nevyžaduje dlouhou aklimatizaci. Po návratu došlo k významnému zvýšení hodnot VO 2max o 4,02 %, tepového kyslíku o 3,62 % a relativního výkonu při VO 2max o 3,15 %. Hodnoty Wingate testu nevýznamně narostly o 1,31–3,27 %. Hodnoty úrovně aerobního prahu byly významně zlepšeny o 4,45 %, u anaerobního prahu byl významný progres o 3,98 %. Krevní parametry byly nevýznamně navýšeny o 1,10–1,25 %. Efekt kempu není plně srovnatelný s pobytem ve vyšší nadmořské výšce, přesto by mohl být jeho vhodnou alternativou pro vytrvalostní sportovce, zejména pro mladé. Pobyt ve vyšší nadmořské výšce plně nenahradí, ale výkonnostní efekt je prokazatelný. Klíčová slova:soustředění; střední nadmořská výška; spotřeba kyslíku; laktát; krevní obraz 147
Úvod Význam přípravy ve vyšší nadmořské výšce je znám již dlouho, systematický výzkum začal ale až v rámci přípravy na XIX. OH v Mexiku, které probíhaly v nadmořské výšce okolo 2200 m (Saunders, Pyne, & Gore, 2009). Dle většiny odborníků je nejvhodnější klasifikace nadmořské výšky: nízká (do 800 m n. m.), střední (do 1500 m n. m.), vyšší (1500–3000 m n. m.) a vysoká (nad 3000 m n. m.). Za optimální nadmořskou výšku pro vytrvalostní trénink je považována výška okolo 2000 m n. m. (Wilber, 2004; Noakes, 2003; Gore et al., 2001). U nižší nadmořské výšky není prokázán efekt na krvetvorbu, proto není tato výška dle některých autorů pro vytrvalostní trénink vrcholových sportovců doporučována (Wilbert, 2001; Saunders et al., 2004) ani v dostupné literatuře podrobně popsána. Pouze Wachsmuth et al. (2013) uvádí, že po 3-týdenním kempu ve výšce 1360 m n. m. došlo u plavců k významnému navýšení množství hemoglobinu. Stray-Gundersen, Chapman, & Levine (2001), Robach et al., (2006) a další autoři uvádí nadmořskou výšku 1200–1400 m n. m. jako lokalitu vhodnou pro využití v jedné z variant vysokohorského tréninku: v modelu žít nahoře (2500 m n. m.) a trénovat dole (1200–1400 m n. m.). V tréninkovém procesu platí, že v čím vyšší nadmořské výšce probíhá trénink, tím je větší riziko přetrénování. Proto je nutné průběžně přizpůsobovat trénink aktuálnímu stavu organismu (Suchý, 2012).) Fu et al., (2007) ve své metaanalýze mj. uvádějí, že efekt tréninku je závislý na objemu, intenzitě a individuálnímu přizpůsobení zatížení absolvovaném v průběhu tréninkového kempu. Tolerance k vysoké nadmořské výšce je individuální (Chapman, Stray-Gundersen, & Levine, 1998). Opakované pobyty ve vyšší nadmořské výšce mají pozitivní vliv na délku a průběh aklimatizace (Neu- mann, Pfützner, & Berbalk, 2013). Jednou z možností monitorování průběhu aklimatizace je prostřed- nictvím měření ranní srdeční frekvence (SF). Po příjezdu do vyšší nadmořské výšky dochází k nárůstu hodnot ranní SF, po ukončení aklimatizace tato hodnota opět postupně klesá (Suchý, 2012; Bahen- ský & Suchý, 2015). Z důvodu postupného urychlení adaptačních procesů je vhodné začít s pobyty ve vyšší nadmořské výšce již v adolescentním věku. Problematikou tréninku mladých běžců ve vyšší nadmořské výšce se
měření ranní srdeční frekvence (SF). Po příjezdu do vyšší nadmořské výšky dochází k nárůstu hodnot ranní SF, po ukončení aklimatizace tato hodnota opět postupně klesá (Suchý, 2012; Bahen- ský & Suchý, 2015). Z důvodu postupného urychlení adaptačních procesů je vhodné začít s pobyty ve vyšší nadmořské výšce již v adolescentním věku. Problematikou tréninku mladých běžců ve vyšší nadmořské výšce se zabývají např. Buchheit et al. (2012), Saltin et al. (1995) nebo Bahenský a Suchý (2015). Podobným výzkumným souborem se zabýval i Suchý (2012) či Suchý a Opočenský (2015), kteří testovali mladé lyžaře v dorosteneckém a juniorském věku. Friedmann et al. (2005) zkoumali vliv vyšší nadmořské výšky na mladé plavce. Odborníci se shodují, že organismus mladých běžců rea- guje citlivěji na změny parciálního tlaku kyslíku. Pahud (1986) doporučuje mladým sportovcům, kvůli horší snášenlivosti vyšší nadmořské výšky, trénink v zhruba poloviční nadmořské výšce, než dospělým. Suchý (2012) uvádí názory českých trenérů běžeckého lyžování, kteří doporučují jako dostačující pro adaptaci u mládežnických kategorií tréninkové pobyty ve výšce 1000 až 1400 m n. m, sám autor se přiklání k tréninku ve výšce 1200 m až 1400 m n. m., která by měla posloužit pro postupnou adaptaci na vyšší nadmořskou výšku. Mezi lokality, ve kterých běžci zařazení do mládežnických reprezentačních výběrů ČR absolvovali v posledních 15 letech tréninkové kempy, patří: Melago (1890 m n. m.), Štrbské Pleso (1350 m n. m.), Zadov (1090 m n. m.), Krkonoše – Dvorská bouda (1320 m n. m.). Až na Melago se jedná o lokality řazené do střední nadmořské výšky. Za efektivní tréninkový pobyt ve vyšší nadmořské výšce je považován 3–4 týdenní tréninkový kemp (Levine & Stray-Gundersen, 1997; Heinicke, Heinicke, Schmidt, & Wolfarth, 2005). U vrcholových sportovců se opakují takto dlouhé pobyty ve vyšší nadmořské výšce dle možností, někteří běžci v této výšce žijí celý život, jiní se do ní stěhují trvale (Suchý, 2012). Ne každý sportovec může absolvovat takto dlouhý pobyt, ať již z důvodů organizačních, finančních či jiných. V literatuře je popsán i efekt zkráceného pobytu ve vyšší nadmořské výšce o délce kratší než dva týdny, např. Diebel, Newhouse, Thompson, a Johnson (2017), Suchý (2012), Svedenhag, Saltin,
běžci v této výšce žijí celý život, jiní se do ní stěhují trvale (Suchý, 2012). Ne každý sportovec může absolvovat takto dlouhý pobyt, ať již z důvodů organizačních, finančních či jiných. V literatuře je popsán i efekt zkráceného pobytu ve vyšší nadmořské výšce o délce kratší než dva týdny, např. Diebel, Newhouse, Thompson, a Johnson (2017), Suchý (2012), Svedenhag, Saltin, Johansson, a Kaijser (1991), Bahenský a Suchý (2015) či Suchý a Opočenský (2015). Z těchto studií vyplývá, že i zkrácený tréninkový pobyt ve vyšší nadmořské výšce může mít pozitivní efekt na funkční a biochemické parametry a na sportovní výkonnost vytrvalostních sportovců. Tento efekt ale nedosahuje efektu 3–4 týdenního pobytu. Největší význam vysokohorské přípravy spočívá v nárůstu transportní kapacity krve pro kyslík k pracujícím svalům. Z řady různých ukazatelů krevního obrazu je pro potřeby řízení tréninkového procesu ve vyšší nadmořské výšce vhodné sledovat především počet červených krvinek, hladinu hemo- globinu a hodnotu hematokritu (Suchý, 2012). Hematologické změny mohou značně zvýšit VO 2max (maximální spotřebu kyslíku) organismu díky zlepšení kapacity krve pro přenos kyslíku k pracujícím svalům. Tím se zvyšuje aerobní výkon (Dill & Adams, 1971; Marconi, Marzorati, & Cerretelli, 2006; 148
Maciejczyk, Sudočl, & Szygučla, 2012). VO 2max je základní předpoklad vytrvalostního výkonu, což je potvrzeno řadou studií, které nacházejí vysoce signifikantní vztahy mezi spotřebou kyslíku vztaže- nou na kg hmotnosti a vytrvaleckým výkonem (Astrand & Rodahl, 1986; Bunc, 1989; Dengel, Flynn, Costill, & Kirwan, 1989; O´Toole & Douglas, 1995). Bonetti a Hopkins (2009) ve své metaanalýze uvádějí, že díky efektu tréninku ve vyšší nadmořské výšce sportovci mohou zlepšit svou výkonnost přibližně o 5,2 % v porovnání s přípravou v nížině. Další možností, jak sledovat úroveň speciálních vy- trvalostních schopností je stanovení laktátových prahů, nejčastěji se využívají anaerobní práh (ANP) a aerobní práh (AEP). U specifického zatížení při testování nacházíme těsnou vazbu mezi intenzitou zatížení na úrovni ANP a závodním výkonem. Invazivní stanovení ANP probíhá na základě změn kon- centrace laktátu nebo parametrů acidobazické rovnováhy v krvi při stoupajícím zatížení (Bunc, 1989). Původní koncepce laktátového ANP stanovovala ANP pomocí koncentrace laktátu v krvi odpovídající koncentraci LA = 4mmol/l (Mader & Hollmann, 1977). Při vysokohorském tréninku by měl převažovat trénink nižší intenzity (tím více, čím je vyšší nad- mořská výška), který nemá významný vliv na rozvoj VO 2max (Neumann, Pfützner, & Berbalk, 2013). VO 2max je sice základním ukazatelem výkonnosti u vytrvalostních běžců, ale není jediným. Také je po- třeba brát v úvahu ekonomiku pohybu (Bunc, 2012; Saunders et al., 2004). Její ovlivnění je možné mj. silovým tréninkem (Støren, Helgerud, Støa, & Hoff, 2008). Millet, Jaouen, Borrani, a Candau (2002) ve své studii prokázali vliv silového tréninku zaměřeného na sílu dolních končetin (zejména čtyřhlavý sval stehenní a lýtkové svaly) na výkonnost prostřednictvím změny ekonomiky běhu. K přirozenému posilování dolních končetin dochází také při tréninku v horském kopcovitém terénu. Nejčastěji jsou v našich podmínkách tréninkové kempy ve vyšší nadmořské výšce využívány v pod- zimním přípravném období (polovina října až polovina listopadu) a v jarním přípravném období (duben až začátek května). V přípravě na vrcholné mezinárodní závody je využíván model s návra- tem ze soustředění cca 21 dnů před vrcholným závodem, což odpovídá období optimální výkonnosti, samozřejmě s možnými individuálními odlišnostmi (Popov, 1994; Suslov, 1994; Wachsmuth et al., 2013). Cíl Cílem této práce ověřit,
zimním přípravném období (polovina října až polovina listopadu) a v jarním přípravném období (duben až začátek května). V přípravě na vrcholné mezinárodní závody je využíván model s návra- tem ze soustředění cca 21 dnů před vrcholným závodem, což odpovídá období optimální výkonnosti, samozřejmě s možnými individuálními odlišnostmi (Popov, 1994; Suslov, 1994; Wachsmuth et al., 2013). Cíl Cílem této práce ověřit, zda desetidenní tréninkový kemp ve výšce okolo 1000 m n. m. má vliv na výkonnost a funkční změny organismu sportovců a zda je pro adolescentní běžce částečnou alternativou k pobytu ve vyšší nadmořské výšce. Metodika Soubor probandů Studie se zúčastnilo padesát probandů-běžců na střední a dlouhé tratě v adolescentním věku, při- čemž čtyřicet účastníků výzkumu, z toho 21 dívek ve věku 16,7±1,5 let, s průměrnou hmotností 56,8 ±7,3 kg a tělesnou výškou 168,5±5,7 cm a 19 chlapců ve věku 16,5±1,6 let, s průměrnou hmotností 60,3±10,5 kg a tělesnou výškou 175,8±10,2 cm se zúčastnilo jednoho ze tří desetidenních soustředění v nadmořské výšce 1040 m n. m. na Nových Hutích na Šumavě v termínu 17. – 26. 10. 2014, 22. 10. – 1. 11. 2015 a 21. – 30. 10. 2016. Deset probandů tvořilo kontrolní skupinu, z toho pět dívek ve věku 16,7±0,7 let, s průměrnou hmotností 53,8±9,5 kg a tělesnou výškou 166,0±6,0 cm a pět chlapců ve věku 16,5±1,0 let, s průměrnou hmotností 57,4±8,4 kg a tělesnou výškou 173,0±3,7 cm. Prvního tréninkového kempu se zúčastnilo třináct probandů, druhého kempu patnáct, třetího dvanáct. Všichni testovaní probandi již měli zkušenost se srovnatelnými tréninkovými kempy. Tréninkový program byl v každém roce totožný. Tréninkové zatížení respektuje individuální výkonnostní úroveň. Všichni sle- dovaní probandi jsou účastníci mistrovství republiky, šestnáct z nich získalo medaili na mládežnickém mistrovství republiky. Všichni probandi měli za sebou tři týdny systematické přípravy na další sezónu, předtím šest týdnů závodního období. Trénink na soustředění plynule navazoval na předchozí trénink. První dva dny soustředění probandi absolvovali tréninky nižší intenzitou, než jsou zvyklí. Zařazen byl pouze běh nízkou intenzitou, turistika, rovinky a běh na úrovni AEP, postupně byly zakomponovány tréninky o větší intenzitě i objemu. Změnou v obsahu tréninku na soustředění oproti tréninku před kempem
na další sezónu, předtím šest týdnů závodního období. Trénink na soustředění plynule navazoval na předchozí trénink. První dva dny soustředění probandi absolvovali tréninky nižší intenzitou, než jsou zvyklí. Zařazen byl pouze běh nízkou intenzitou, turistika, rovinky a běh na úrovni AEP, postupně byly zakomponovány tréninky o větší intenzitě i objemu. Změnou v obsahu tréninku na soustředění oproti tréninku před kempem bylo absolvování pěti tréninkových jednotek turistiky. Po návratu ze soustředění následoval volnější mikrocyklus z pohledu objemu i intenzity, všichni probandi měli totožnou tréninkovou náplň. 149
Členové kontrolní skupiny absolvovali trénink v místě bydliště, tzn. v nadmořské výšce 400 m n. m. v rovinaté lokalitě. Absolvovali stejné tréninkové zatížení jako členové intervenční skupiny, s výjimkou pěti tréninkových jednotek chůze, kterou nahradili volným během o délce 4–6 km. Protokol Z důvodu snahy získání dat od co nejvyššího počtu probandů jsme provedli stejné testování tři roky po sobě se zachováním stejné stavby tréninku i obsahu a načasování testování. Stejná testování absolvovali probandi účastnící se intervence i kontrolní skupina, všichni ve stejném termínu. Termíny testování před tréninkovým kempem byl bezprostředně před odjezdem. Z organizačních důvodů tes- tování probíhalo ve dvou dnech, vždy ve stejném pořadí testů jako po návratu ze soustředění. Druhý test jsme provedli 8–10 dnů po návratu ze soustředění, což koresponduje s ukončením druhé fáze re- aklimatizace (Dick, 1992; Wachsmuth et al., 2013; Wilber, 2004). Přestože se naše studie nezabývá vysokohorským tréninkem, chtěli jsme dodržet stejnou metodiku pro případné následné srovnání dat. U fyziologických testů byly zjištěny u děvčat a chlapců významně odlišné hodnoty, z důvodu objek- tivního stanovení významnosti změny jsme přistoupili k vyhodnocení změn zvlášť u děvčat a zvlášť u chlapců. Pro ověření stanovených cílů byly sledovány následující parametry: 1. Měření ranní klidové srdeční frekvence – probandi měřili a zaznamenávali 15 dnů před soustře- děním, v průběhu soustředění a po dobu 15 dnů po ukončení soustředění ranní SF pomocí přístroje Polar 3000. Měřeno bylo dle následující metodiky: po probuzení si sportovci sami nasadili sporttester a zaznamenali nejnižší SF v průběhu následujících 3 minut. 2. Dynamika změn anaerobního a aerobního prahu – byl opakovaně proveden test 4×1600 m na stadionu s pauzou 2 minuty s měřením laktátu pomocí přístroje Lactate Scout+ od firmy EKF, u nějž výrobce udává možnou chybu měření 3 %. Rychlosti běhu byly stanoveny takto: 1. úsek rychlostí nižší než odpovídá aerobnímu prahu (AEP), 2. úsek v rozmezí mezi aerobním a anaerobním prahem (ANP), 3. úsek na úrovni anaerobního prahu a 4. úsek rychleji, než anaerobní práh. Aerobní a anaerobní práh byly stanoveny na základě stupňovaného zátěžového testu uskutečněného před prvním laktátovým testem. Zjištěné hodnoty jsme zpracovali prostřednictvím programu Winlactat s využitím exponenci-
stanoveny takto: 1. úsek rychlostí nižší než odpovídá aerobnímu prahu (AEP), 2. úsek v rozmezí mezi aerobním a anaerobním prahem (ANP), 3. úsek na úrovni anaerobního prahu a 4. úsek rychleji, než anaerobní práh. Aerobní a anaerobní práh byly stanoveny na základě stupňovaného zátěžového testu uskutečněného před prvním laktátovým testem. Zjištěné hodnoty jsme zpracovali prostřednictvím programu Winlactat s využitím exponenci- ální funkce. Hodnotu rychlosti běhu na úrovni AEP a ANP uvádíme v jednotkách km·h −1 . Všechna měření byla absolvována v nadmořské výšce 400 m, jeden den před odjezdem na soustředění a deset dnů po návratu. 3. Dynamika změn maximální spotřeby kyslíku (VO 2max) – maximální funkční parametry byly zjišťovány na bicyklovém ergometru pomocí stupňovaného zatížení do „vita maxima”. Po začátečním rozehřátí byla intenzita zátěže zvyšována o 20 W každou minutu až do okamžiku přerušení testu samot- ným probandem. Respirační parametry byly měřeny pomocí přístroje Metalyzer 3B od firmy Cortex. Posuzováno bylo: maximální relativní spotřeba kyslíku (VO 2max·kg −1 ), tepový kyslík (VO2·SF −1 )a relativní výkon při VO 2max (WR·kg −1 ). Testy jsme provedli jeden den před odjezdem na soustředění a devět dnů po návratu. 4. Dynamika změn rychlostně silových dispozic – měřeno Wingate testem. Test se provádí na bicyklovém ergometru, data byla zpracována pomocí Load Ergometry Manager. Posuzovali jsme ma- ximální výkon, nejvyšší 5s výkon a průměrný 30s výkon. Po pětiminutovém rozehřátí na bicyklu probandi absolvovali 30s „all out” test. Testování proběhlo tři dny před odjezdem na tréninkový kemp a devět dnů po návratu z kempu. 5. Vybrané parametry krevního obrazu – tři dny před soustředěním a čtvrtý den po návratu jsme u všech sledovaných provedli rozbor krve na stanovení množství: •hemoglobinu [g·l −1 ] •hematokrit [poměr erytrocytů k objemu krve ve zkoumaném vzorku] •počet erytrocytů [tera·l −1 ] Odběry byly realizovány vždy ve stejnou dobu spolupracující sportovní lékařkou v akreditované biochemické a hematologické laboratoři na Poliklinice Jih v Českých Budějovicích. 150
Statistická analýza Věcnou významnost rozdílů sledovaných veličin jsme stanovili pomocí Cohenova koeficientud, použili jsme hodnocení dle Hendla (2004), který doporučuje: •d>0,8 vyjadřuje velký účinek •hodnotadv intervalu 0,5–0,8 vyjadřuje středně velký účinek •hodnotadv intervalu 0,2–0,5 vyjadřuje malý účinek •d<0,2 vypovídá o slabém účinku U parametrů, kde jsou naměřené hodnoty u chlapců a dívek významně odlišné, jsme věcnou vý- znamnost posuzovali zvlášť. Též jsme zjišťovali statistickou významnost rozdílu středních hodnot sledovaných veličin pomocí parametrického párového t-testu pro dva závislé výběry. S ohledem na charakter výzkumu jsme se rozhodli posuzovat statistickou významnost rozdílů na hladině významnosti (p)<0,05. Provedený výzkum byl prováděn se souhlasem Etické komise PF JU, č. j.: 001/2018. Všichni účastníci, u nezletilých i jejich rodiče signovali informovaný souhlas. Výsledky Během desetidenního pobytu byli běžci ubytování v nadmořské výšce 1040 m n. m., většinu tréninků absolvovali v nadmořské výšce 1060 m n. m., kde se věnovali především rozvoji obecné vytrvalosti, tempa běhu na úrovni aerobního a anaerobního prahu. Při volných bězích a turistice se pohybovali v rozmezí 920 až 1218 m n. m. V tabulce 1 je uveden tréninkový plán po dobu soustředění v roce 2014, v ostatních letech byl totožný. Členové kontrolní skupiny absolvovali stejné tréninkové zatí- žení, s výjimkou turistiky. Všechny tréninky, s výjimkou vybíhaných kopců, byly u kontrolní skupiny absolvovány bez převýšení. Naproti tomu účastníci soustředění na Šumavě absolvovali 85 % naběha- ných kilometrů v kopcovitém terénu (kontrolní skupina pouze 8 %). V porovnání s tréninkem před soustředěním došlo k nárůstu objemu tréninku o tři tréninkové jednotky za 10 dnů. Tabulka 1./ Table 1. Absolvovaná tréninková náplň./ Realized training program. 1. den dopoledne: běh nízkou intenzitou 6–10 km, odpoledne: turistika 2 hod (převýšení 120 m) 2. den dopoledne: 3×2 km na úrovni AEP (aerobního prahu), odpoledne: turistika 2:00 (převýšení 150 m), běh nízkou intenzitou 6 km 3. den dopoledne: vybíhané kopce 6–8 ×500 m volně, odpoledne: běh nízkou intenzitou 6–8 km, (rovinky) R 5×100 m 4. den dopoledne: kruhový trénink (síla), odpoledne: turistika 1:30 (převýšení 180 m), běh nízkou intenzitou 6–8 km, R5×100 m 5. den dopoledne: 6–8×1 km na úrovni ANP (anaerobního prahu), odpoledne: chůze 1:00 hod (převýšení
150 m), běh nízkou intenzitou 6 km 3. den dopoledne: vybíhané kopce 6–8 ×500 m volně, odpoledne: běh nízkou intenzitou 6–8 km, (rovinky) R 5×100 m 4. den dopoledne: kruhový trénink (síla), odpoledne: turistika 1:30 (převýšení 180 m), běh nízkou intenzitou 6–8 km, R5×100 m 5. den dopoledne: 6–8×1 km na úrovni ANP (anaerobního prahu), odpoledne: chůze 1:00 hod (převýšení 80 m), běh nízkou intenzitou 4–6 km, R 5×100 m 6. den dopoledne: běh nízkou intenzitou 12–20 km, R 50 ×100 m, odpoledne: chůze 1:00 hod (převýšení 120 m) 7. den dopoledne: 2×4 km na úrovni AEP, odpoledne: kruhový trénink (síla) 8. den dopoledne: vybíhané kopce 3×(4×200 m), odpoledne: chůze 1:30 (převýšení 160 m), běh nízkou intenzitou 6–8 km, R 5×100 m 9. den dopoledne: 4×2 km na úrovni ANP, odpoledne: běh nízkou intenzitou 4–6 km 10. den dopoledne: běh volnou intenzitou 6–8 km, R 5 ×100 m, odpoledne: kompenzační cvičení Tabulka 2./ Table 2. Změna klidové srdeční frekvence./ Changes of heart rate at rest. před soustředěním na soustředění po soustředění počet dnů 15 10 15 účastníci kempu 51,7 ±5,2 52,0 ±5,1 49,6 ±5,5 kontrolní skupina 50,3±4,6 50,0 ±4,0 50,1 ±4,6 Hodnoty srdeční frekvence se v průběhu pobytu na tréninkovém kempu průměrně zvýšily o 0,61 % (d = 0,05) oproti hodnotám před soustředěním (viz tabulka 2), tato změna není věcně ani statisticky významná. Po návratu ze soustředění se průměrně snížily o 4,05 % (d = 0,39) oproti hodnotě před soustředěním. Tato změna je věcně (s malým efektem) a statisticky významná. U kontrolní skupiny 151
Description
This study investigates the impact of a 10-day training camp at altitude on adolescent runners' performance.